!NA BLOGU JIŽ NEMÁM V PLÁNU PRACOVAT. NĚKTERÉ ČLÁNKY SE PŘESUNOU NA MŮJ DRUHÝ BLOG - NESCIO!

Povídky a přísloví

Legenda o vzniku Japonska

28. května 2007 v 17:58 | Yoshiko Okatama
Izanagi a Izanami

Země byla tehdy ještě beztvárná a vypadala jako olejovitá kaše nebo rosolovitá medúza plovoucí na vodní hladině. Postupně se však v ní oddělila suchá zem od mořské vody. Močály pomalu vyschly a vytvořila se rozlehlá planina. Právě tehdy se na Zemi zrodilo 7 generací bohů. Nejznámějšími se z nich stali Inzanagi a jeho žena Izanami. Takto vypráví vznik vesmíru kronika Kodžiki. Izanagi, muž který vybízí, a jeho sestra Izanami, dostali úkol dokončit budování rodícící se Země. Stáli na Vznášejícím se nebeském mostu (duze) a Drahocenným nebeským kopím míchali zahušťující se mořskou vodu. Potom oštěp vytáhli a z kapek, které vypadaly zpět a srážely se, vznikl ostrov Onogoro. Ten se stal Ústředním sloupem země. Oba bohové na něj sestoupili, aby se spojili jako manžel a manželka. Z jejich spojení se zrodily japonské ostrovy i ostatní bohové. Vzniklou zemi pojmenovali Ójašimaguni (Velká země četných ostrovů). Izanami dále přivádí na svět rozmanitá božstva - strážné bohy hor, moří, stromů atd. Při porodu boha ohně však ale umírá. Izanagi se s její smrtí nemůže smířit, vydává se tedy za Izanami do podsvětí. Neuposlechne zákazu podívat se na ni a vstoupí dovnitř. Vylekán pohledem na rozkládající se tělo prchá pryč, ale Izanami, pokořena, že ji muž viděl v takovémto stavu, za ním pošle čarodějnice Země temnoty. Tato záhrobní božstva jej zastihnou až u Průsmyku rovnosti (Jomocuhirasaka) mezi světem a říší mrtvých - tam Izanagi zatarasí cestu obrovským balvanem. Izanami vysloví trest - každý den připraví o život tisíc lidí . Izanagi ji odpovídá, že v takovém případě se postará o to, aby každý den bylo 1500 porodů. A tak se opravdu stalo. Denně na Zemi lidé umírají a rodí se.

Tengu

28. května 2007 v 17:55 | Yoshiko Okatama

Šóbei a kouzelný tenguův vějíř

28. května 2007 v 17:47 | Yoshiko Okatama
Šóbei a kouzelný tenguův vějíř

Japonská přísloví - od Takedy

27. května 2007 v 17:31 | Yoshiko Okatama
Kdo pije, neví, jak víno škodí, kdo nepije, neví, jak prospívá.

Muž jenž nechtěl zemřít

27. května 2007 v 17:28 | Yoshiko Okatama
Muž jenž nechtěl zemřít
Před dlouhými a dlouhými lety žil muž jménem Sentaro. Jeho příjmení znamenalo "Milionář" ačkoliv zdaleka tak bohatý nebyl, ale na druhou stranu byl dalek toho, aby byl chudý. Zdědil malé jmění po otci, z čehož žil. Svůj život žil bezcílně a bezstarostně až do svých dvaatřiceti let.

Příběh princezny Hase

27. května 2007 v 17:26 | Yoshiko Okatama
Příběh princezny Hase
Před mnoha a mnoha lety žil ve starobylém japonském městě Naře významný státní úředník princ Toyonari Fujiwara. Jeho manželkou byla urozená a krásná princezna Murasaki. Byli spolu sezdáni podle starých japonských tradic, když byli velmi mladí, a žili spolu šťastně až doposud. Ačkoliv spolu byli velmi šťastní, jedno neštěstí je sužovalo. Nedařilo se jim spolu počít potomka. Strašně moc toužili po tom, aby viděli vyrůstat vlastního potomka, který by nesl jejich jméno a který by provedl jejich pohřeb podle starých japonských zvyků, až nadejde jejich čas. Po dlouhých dialozích a přemýšleních se princ s manželkou rozhodl pro putování do kostela Hase-no-Kwannon (Chram slitování v Hase). Věřili totiž podle starobylých náboženských příběhů, že zde Nebeská bohyně slitováníi Kwannon vyslyší jejich modlitby po vytouženém potomkovi. Věřili, že po těch letech modlení by k nim bohyně mohla sestoupit ve formě milovaného dítěte jako odměna za jejich víru a putování. Ve svém bohatství mohli mít vše na co si vzpomenou, ale to nebylo nic ve srovnání s jejich touhou po dítěti.

Pán rýžové sýpky

27. května 2007 v 17:25 | Yoshiko Okatama
Pán rýžové sýpky
V pradávných časech žil v Japonsku statečný bojovník známý všem jako "Pán Rýžové sýpky". Jeho skutečné jméno však bylo Fujiwara Hidesato a následující příběh bude o tom, jak došel ke své přezdívce.
Jednou se vydal hledat nová dobrodružství, protože hrdina jeho formátu přece nemůže zůstat nečinný. Vzal tedy své dva meče a luk, který byl mnohem větší než on sám, přes záda si přehodil toulec se šípy a vyrazil na cesty. Nedošel daleko, když dorazil k mostu Seta-no-Karashi vedoucímu přes jezero Biwa.Vešel na most a netrvalo dlouho a na cestě před sebou uviděl obrovského draka. Jeho tělo bylo tak obrovské, že vypadalo jako kmen mohutné borovice a zabíralo celou šíři mostu. Jeden z jeho obrovských pařátů ležel na zábradlí, zatímco ocas se skvěl za majestátným tělem. Nestvůra se zdála ospalá, jak z jejích nozder vycházel dech, kouř a oheň.
 
 

Reklama