!NA BLOGU JIŽ NEMÁM V PLÁNU PRACOVAT. NĚKTERÉ ČLÁNKY SE PŘESUNOU NA MŮJ DRUHÝ BLOG - NESCIO!

Japonsko

Půdní podmínky

10. září 2007 v 17:02 | Yoshiko Okatama
Půdní spektrum Japonska je rozmanité. Nacházejí se zde různé druhy půdy - od jižních lateritických a červených půd a až po šedé podzolovité močálovité lužní půdy na severu. Červené a žleté půdy vznikly laterizací spojenou s koncentrací železa a hliníku. Na jihu Kjúšú jsou rozšířeny tmavé neúrodné úůdy ando, vzniklé z vulkanického pole. Při pobřeží převládají půdy písčité a písčitojílové.
Aluviální půdy, vhodné pro zemědělské využití, zaujímá jen asi 14,6% (5,4 miliónů ha) všeho povrchu.
Lesy přestavují 66,8% půdního fondu a louky 1,4%. Lesní hnědozem se vyskytuje v jižních oblastech mírného podnebního pásma.
Z knihy "japonsko - Vladimír Tisovský"

Vodstvo

10. září 2007 v 17:01 | Yoshiko Okatama
Japonsko má hustou síť krátkých, dravých horských řek s celoročním dostatkem vody. Nejdelší řeky na ostrově Honšú jsou Shinamo (367km), Tone (322km) a Kitakami (249km) a na ostrově Hokkaidó řeka Ishikari (368km).
Energetický potenciál řek je odhadován na 53miliónů kWh, avšak využito je zatím jen 24miliónů kWh. Řeky jsou splavné jen ve svém dolním toku, avšak jen mělkých rybářských člunech.Využívá se jich však k zavlažování úrodných polí při ústí. Řeky Sumida, Ara, Tama a Edo dodávají pitnou i užitkovou vodu hlavnímu městu.

Podnebí

10. září 2007 v 17:01 | Yoshiko Okatama
Podnebí Japonského souostroví se vyznačuje značnými klimatickými rozdíly. Jih Japonska zasahuje do subtropisckého pásma, nejsevernější území do do subarktického pásma. Převážná většina území však náleží k mírnému podnebnímu pásu. Jih Rjúkú leží v tropické zóně. S geografickou polohou a s působením mořských proudů souvisejí velké teplotní rozdíly. Průměrná teplota v lednu a červenci v severním Sapporu činí -5°C, respektive +22°C, na Okinawě +16°C a +28°C.

Povrch, nerostné bohatství

10. září 2007 v 16:59 | Yoshiko Okatama
Převážnou část ostrova tvoří horstvo. 532 vrcholů měří více než 2000m a 24 vzcholů měří více než 2500m. 11 vrcholů přesahuje hranici 3000m. Nejvyšší hora Fudži meří 3776m. Kromě Fudži jsou v Japonsku i další velikáni sopečného původu - Širane (3192m), Hotakadake (3190m), Yarigatake (3180m) aj.

Hora Fudži

8. září 2007 v 20:35 | Yoshiko Okatama
Hora Fudži ( Fudži-san) je nejvyšší horou Japonska. Rozkládá se na hranici mezi prefekturami Šizuaka a Jamanaši na západ od Tokia, z kterého je za jasného počasí viditelná.
Hora Fudži je světoznámým symbolem Japonska a je často zobrazována na uměleckých dílech a fotografiích. Nejznámějším dílem zabývajícím se horou je mistrovské dílo malíře ukio - e Kacušiky Hokusakie.

Literatura

8. září 2007 v 20:27 | Yoshiko Okatama
- : Japonská konverzace, Rebo, 2001
- : Suši, Ikar, 2001
Akutagawa, Rjúnosuke: Rašómon a jiné povídky, Argo, 2005
Akutagawa, Rjúnosuke: Tělo ženy, Mladá fronta, 2005
antologie: 17 japonských povídek - Hirošima, Nagasaki, Paseka, 1996
antologie: Pár much a já, DharmaGaia, 1996
Azuki: Zen Graffiti, Ada, 1994
Bašó: Měsíce, květy, Mladá Fronta, 1996
Bašó: Úzká stezka do vnitrozemí, DharmaGaia, 2000
Bouvier, Nicolas: Japonská kronika, Tichá Byzanc, 1996
Carrithers, Michael: Buddha, Odeon + Argo, 1994
Clavell, James: Šógun, Odeon, 1991
Clavell, James: Gaidžin, Ikar, 1996
Dambmann, Gerhard: Japonsko - jak se neztratit, Trango, 1997
Dawson, Raymond: Konfucius, Odeon + Argo, 1994
Dazai, Osamu: Člověk ve stínu, Mladá fronta, 1996
Day, B. S.; Inokuči, K: Moudrost samurajů, Trigon, 1998
Earhart, H. Byron: Náboženství Japonska, Prostor, 1998
Eidži, Jošikawa: Taiko, BB Art, 2001
Enčó, Sanjútei: Pivoňková lucerna, Vyšehrad, 2000
Filip, Jan: Japonsko, Svoboda, 1970
Fojtík, Ivan: Aikidó - cesta harmonie, Naše vojsko, 1999
Hearn, Lafcadio: Kaidan / japonské příběhy, Brody, 1996
Hilská, Vlasta: Dějiny a kultura japonského lidu, ČSAV, 1953
Hoffmeister, Adolf: Made in Japan, Čs. spisovatel, 1958
Hoyt, P. Edwin: Tři vojevůdci, Naše vojsko, 1996
Ibuse, Masudži: Kosatec, H&H, 2000
Kraemerová, Alice: Minimum z Japonska, Olympia, 1997
Krouský, Ivan: Učebnice japonštiny, H&H, 2001
Lao-c': Tao-te-ťing, Avatar, 1992
Lazecký, I. Drahomír: Japonsko, Nakladatelství politické literatury, 1964
Liechtiová, Elaine: Shiatsu, Alternativa, 1996
Líman, Antonín: Krajiny japonské duše, Mladá fronta, 1996
Minakami, C.: Chrám divokých husí, Bambusové loutky z Ečizenu, Vyšehrad, 1989
Murakami, Haruki: Na jih od hranic, na západ od slunce, Odeon, 2004
Musaši, Mijamoto: Kniha pěti kruhů, Yetti, 1992
Nacume, Sóseki: Sanširó, Brody + Argo, 1996
Novotný, Josef: Causa Dohihara, Laser, 1994
Okakura, Kakuzó: Kniha o čaji, Brody
Reingold, M. E.; Šimomura, M.: Made in Japan, Pragma, 1992
Saikaku: Největší rozkošnice, NLN, 1996
sborník: Čado - tajemství čajového obřadu, CAD PRESS, 1994
sborník: Čchan, Inspirace, 1990
sborník: Japonský zelený čaj a zdraví, T-art, 1999
sborník: Svět čaje, Vlastivědné muzeum v Olomouci, 1995
Sen XV, Sóšicu: Cesta čaje, mysl čaje, Pragma, 1991
Skřivan, Aleš: Japonská válka 1931 - 1945, Libri, 1997
Slingenberg, E. R.: Japonština - vezmi mě s sebou, Rebo, 1994
Stevens, John: Aikidó, Eugenika, 2001
Stewartová, Christine: Bonsai, Aventinum, 1991
Tanaka, Kótaró: Krabí zjevení, Vyšehrad, 1999
Tanizaki, Džuničiró: Deník bláznivého starce, Mladá fronta, 1998
Tanizaki, Džuničiró: Chvála stínů, Knižná dieľňa Timotej, 1998
Tanizaki, Džuničiró: Sestry Makiokovy, Svoboda, 1977
Tauchman, Karel: Zenoví mistři, Votobia, 1996
Turnbull, Stephen: Nindža, Naše vojsko, 1994
Vejřík, Lubomír: Tenno heika banzai - Paerl Harbor, Svět křídel, 1995
Watanabe, Minoru: O podstatě japonského jazyka, Karolinum, 2000
Watts, W. Alan: Cesta zenu, Votobia, 1995
Winkelhöferová, Vlasta: Dějiny odívání - Japonsko, NLN, 1999
Winkelhöferová, V.; Boháčková, L.: Vějíř a meč, Panorama, 1987

Hirošima

8. září 2007 v 20:19 | Yoshiko Okatama
Taky jste si ve škole pouštěli tento hrozný film??? My ano....Mohu na to pouze říct, že to bylo až nechutné....a tyké si myslím, že se nic z toho nemuselo stát...
Četla jsem, že za vše mohou Japonci a že je vlastně dobře, že se tak stalo, ale já všechnu vinu dávám Američánům, protože oni si dávají argument, že kdyby to neudělali, tak by ve válce později zahynule více lidí, než zabila jejich atomovka...:(
To jsou kecy... Chtěla bych slyšet, co na tohle říkají lidé v Japonsku, kteří žijí a nebo žily s následky atomového útoku na Hirošimu...
Za vše mohou Amíci...Alespoň to si myslím já...

Pearl Harbor

8. září 2007 v 20:18 | Yoshiko Okatama
Tady je článek, který mě zaujal...:) Z mého pohledu je velice osáhlý na informace...je hezký, ale to co popisuje, tak to mi nepřijde, zas až tak moc pěkné...

Zajímavosti o J-školách

8. září 2007 v 20:17 | Yoshiko Okatama
napsala Jitka Houfková

Děti ze třetí třídy prezentují svou práci při dni otevřených dveří. V létě 1999 jsem měla možnost strávit měsíc na pedagogické univerzitě v japonské prefektuře Aichi. V rámci svého pobytu jsem navštívila i různé typy škol a mluvila s učiteli, se studenty učitelství i s odborníky, kteří učitele vzdělávají a kteří píší učebnice. O některé své zkušenosti bych se s vámi ráda v následujícím článku podělila.

Kamikaze

8. září 2007 v 20:13 | Yoshiko Okatama
Samo jméno má původ ve středověkých dějinách Japonska. V roce 1281 dal chán Kublaj shromáždit obrovskou flotilu, na lodích prý bylo na 150 000 mužů, kteří měli dobýt říši Vycházejícího slunce. Zasáhla příroda - ničivý tajfun rozptýlil loďstvo a k invazi nedošlo. Božský vítr - kamikaze - uchránil zemi před nepřátelským útokem a porobením. V roce 1944 měli úlohu "božského větru", který přispěje k záchraně Japonska, převzít lidé.

Historie Japonska

8. září 2007 v 20:12 | Yoshiko Okatama
Odkud přišli původní obyvatelé do Japonska není zcela zřejmé. Japonsko mohlo být v dávnověku osídleno ze Sibiře a Korey, ale je také docela dobře možné, že bylo Japonsko osídleno námořní cestou z Polynésie. Jako nejpravděpodobnější verze se jeví, že sever a střed Japonska byl osídlen ze Sibiře, Číny a Korey a jižní ostrovy (tj. Kjúšú a Okinawa) byly osídleny z Polynésie.
Následující tabulka shrnuje jednotlivá období jimiž Japonsko během svého vývoje prošlo.
Název obdobíČasové vymezení
Džómon10.000 - 300 př.n.l
Jajoi300 př.n.l - 300 n.l.
Mohylová kultutra300 - 710
Nara710 - 794
Heian794 - 1185
Kamakura1185 - 1333
Muromači1333 - 1576
Momoyama1576 - 1600
Edo1600 - 1867
Meiji1868 - 1912
Taishō1912 - 1926
Shōwa1926 - 1989
Heisei1989 -

Tokyo Narita International Airport

20. srpna 2007 v 8:15 | Yoshiko Okatama
Ačkoliv tokijské letiště Haneda je co do počtu přepravených pasažerů jednoznačně největším japonským letištěm, druhé tokijské letiště Narita drží prvenství v počtu mezinárodních letů a je tak nejčastější vstupní branou zahraničních návštěvníků do Japonska. Zároveň je letiště Narita významným nákladním překladištěm a je třetím největším letištěm v množství přepraveného nákladu. Letiště je však známé i z jiného důvodu, a to díky zásadnímu nesouhlasu místních obyvatel s jeho výstavbou.

Tokyo Haneda International Airport (THIA)

20. srpna 2007 v 8:06 | Yoshiko Okatama

Tokyo Haneda International Airport

Tokyo International Airport, běžně nazývané Haneda pro odlišení od druhého tokijského letiště Narita, je jedním z největších letišť na světě v počtu přepravených cestujících. V současné době je zaměřené téměř výhradně na vnitrostátní přepravu; mezinárodní lety odlétají zpravidla z druhého tokijského letiště Narita.

Yakuza: Zločinecká organizace s tradicí

20. července 2007 v 0:39 | Yoshiko Okatama
Japonská mafie je společností prorostlá tak, že pokud by ze dne na den přestala existovat, hrozilo by možná japonské ekonomice zhroucení. Yakuza dnes nosí oblek a manažerský kufřík.

Ikebana + odkazy

10. června 2007 v 19:43 | Yoshiko Okatama

Abychom lépe porozuměli principům tvorby japonské ikebany, uvedeme v následujícím seriálu přístupy a postupy její tvorby. Úvodní příspěvek se bude zabývat převážně historií a jednotlivými typy ikebany. Jejich vlastní tvorbu popíšeme v příštích dílech a nebudou chybět ani inspirativní obrázky a schémata.

Japonský horoskop

10. června 2007 v 19:35 | Yoshiko Okatama
JAPONSKÝ HOROSKOP
Každému zvířeti z tohoto pravidelně se opakujícího cyklu jsou připisovány určité charakteristické vlastnosti, které se vztahují na lidi narozené v tomto znamení.

Japonská jména

10. června 2007 v 12:39 | Yoshiko Okatama
Japonská jména
Japonský písemný systém používá čínské písemné znaky (kanji) a dvě z nich odvozené slabikové abcedy, hiraganu (pro místní slovní zásobu) a katakanu (pro nová cizí slova). S písmem bylo převzáno do japonštiny také mnoho čínských výrazů.
Japonská jména se obvykle skládají ze dvou kanji, příčemž každý ze znaků je sám o sobě jedno slovo. Význam těchto kanji jsou často pozitivní charakterové vlastnosti jako inteligence, krása, láska nebo světlo, jména květin, čtyři roční období a jiné přírodní zvláštnosti. Nebo představují pořadí porodů (první syn, druhý syn atd.).

Mapa Tokijského metra

10. června 2007 v 12:00 | Yoshiko Okatama
Tak kam je libo ject...???:-D Myslím si, že jsem ráda, že tady v Praze to nemáme tak složité...:) Protože v téhle mapě já se tak trochu nevyznám..:-)
P.S.: Pokud kliknete pravým tlačítkem a dáte "Zobrazit obrázek", tak se vám to ukáže celé

Císařská rodina - Japonsko

10. června 2007 v 11:57 | Yoshiko Okatama
Titul Tennó (vládce nebes) přijali japonští vládci poprvé v 6. nebo 7. století. Výraz Tennó neoznačuje žádného jiného císaře, než japonského.
Japonská císařská instituce je vůbec nejstarší vládnoucí monarchií na světě. Existovala již na úsvitu japonských dějin zhruba v 5. stol. n. l. a po mužské linii pokračuje dodnes, i když z historie známe několik císařoven.
V japonské ústavě (sepsané Američany roku 1947, po porážce Japonska ve druhé sv. válce) stojí, že císař je "symbolem státu a jednoty lidu" a jeho pozice se odvozuje od "vůle lidu, kterému přísluší svrchovaná moc". Nemá tedy žádnou faktickou moc.

Tokio Tower

9. června 2007 v 19:46 | Yoshiko Okatama
Nedávno jsem od babičky dostala záložky do knížky, na kterých byl Tokio Tower… Při pohledu na jakousi japonskou ''eiffelovu věž'' jsem si řekla, že se o ní musím dozvědět více:)Sedla jsem si teda k počítači a začala jsem hledat… samozdřejmě jsem nic nenašla…:( Ale nakonec jsem našla alespoň nějaké fotografie…=o)
A pár těch foteček...Jo jinak Tokio Tower měří ASI nevím to jistě 333m...:)
 
 

Reklama