!NA BLOGU JIŽ NEMÁM V PLÁNU PRACOVAT. NĚKTERÉ ČLÁNKY SE PŘESUNOU NA MŮJ DRUHÝ BLOG - NESCIO!

Japonská móda

Kimona (着物)

28. června 2008 v 7:32 | Yoshííí♥
Takže stále se mě lidé na blogu ptají, kolik stojí takové to obyčejné základní kimono. Odpovím Vám tedy všem touto cestou. Kimono "pro letní nošení" v Japonsku lze sehnat od 1 000,-kč, ale pokud chcete kvalitu a oprtavdu hezký vzhled kimona, tak si budete muset připlatit...:-)
Nicméně jsem teď dočetla už asi pátý článek o kimonech, tak z toho nějak udělám souhrn a napísám článek, držte palečky..:-)
KIMONO (着物)
Je to národní kroj Japonska. Původně kimono v doslovném překladu znamená "věc", kerou nosí. "ki" se přeloží jako "věc" a "mono" jako nosit.
Kimono se tvoří přímé lemované roucho, které spadá ke kotníkům, široké a dlouhé rukávy. Kimono se vždy ovine kolem z levé strany na pravo (s vyjímkou pohřbů) a dlohý pás "obi" se obvykle váže za záda.. K tradičnímu kimonu se nosí obuv "zóri" a tradiční japosnké ponožky "tabi".
Dnes už kimono nosí spíše ženy při zvláštních příležitostech. Dříve ženy, které ještě neměli partnera nosily zvláštní typ kimona, který se nazývá "furisode", které se liší rukávy od normálních kimon. Rukávy jsou dlouhé a široké s kapsou a obvykle dosahují áž k zemi. Teď už kimona na japoncích v dnešní době vidíte jen při oslavách a nebo u starších lidí, ale kimono se už stává spíše obřadním rouchem, než-li oděvem pro každodenní nošení, je to škoda.
Muži nosí kimona nejčastěji na čajové obřady a svatbi a nebo při dalších velmi speciálních a formálních příležitostech.
V Japonsku si můžete dokonce udělat kurz, kde Vás naučí, jak se kimono váže, jak se obléká. Dále vás naučí, jak dobře vybrat obi, aby se hodilo ke kimonu, protože samotné kimono je jakýsi obřad, pátří totiž ke kultuře Japonska. Tyto kurzy a kluby naleznete nejvíce v Ginze.
Historie
Pro kimono se v historii užívalo označení "gofuku"(呉服), to lze přeložit jako "šaty". Vzhled a původ kimona byl velice ovlivněn čínským oblekem známým po názvem "Hanfu" a to již v pátém století. V 8. století se u ženských kimon stal doplňekm vystupující límeček.
Japonsko se během období Heian (794-1192) kimono prošlo drobnými změnami a během období Muromači se kimono Kosode, dříve považováno za spodní prádlo, se začalo nosit bez kalhot "hakama" a po přidání pásu "obi" a od této poslední změny už se kimona u žen a mužů se v podstatě nezměnila.
Textil
Kimono je v dostání v různých velikostech. U žen ale bývají velkosti podobné a nebo se jen liší v zasunutí obi, kvůli telěsnému stavu (no prostě jestli je člověk tlustý a nebo hubený). U optimálního kimona rukávy končí u zápěstí, ale pokud u kimona nosíte zbraň jsou rukávy zmenšené. Dobré kimono by mělo končit u kotníků. A kolem pasu omotané obi.
Tradiční kimono: Maximální délka objímky kimona je dána šířkou tkaniny( obvykle 36cm široké). Proto vzdálenost od páteře k zápěstí nemůže být delší než 68cm.
Moderní kimono: Tkaná textilie je široká 42cm. Pro velice obézní lidi se vyráví kimono na zakázku, protože takových lidí moc v Japonsku není, ale přibývá jich.
Tradiční kimona jsou šitá ručeně a obvykle i ručně zdobená. Např. technika barvení "yúzen". Barvy jsou odolné a kvalitní. Pro barvení a vzory se tato technika také využívá. K vrozům se používá šablona a předloha.
Kimona a Obi jsou tradičně z hedvábí, hedvábného brokát, hedvábí Palačinka (obykle chirimen) a ze saténu (obvykle rinzu). A u moderních kimon se k výrobě využívá hedvábí, bavlna, syntetická tkanina. Nicméně podmínkou pro formální příležitosti je potřeba kimono z hedvábí.
Podoba a vzory kimon jsou ovlivněny např. ročním odbobím. Populární je podzimní motiv. K zdobení kimon se používají např. vzory: motýlů, květů třešně(na jaře), vodní (v létě), listí a japonský javor(na podzim) a bambusové výhonky,...
Části ženského japonského kimona:
  • Doura
  • Eri
  • Fuki
  • Furi
  • Maemigoro
  • Miyatsukuchi
  • Okumi
  • Sode
  • Sodeguči
  • Sodetsuke
  • Sosomawaši
  • Tamoto
  • Tomoeri
  • Uraeri
  • Uširomigoro
Styly kimon
  • Kurotomesode (黒留袖) = černé kimono, nosí ho obvykle matky na svatbu, kimona mají obvyke vytištěna 5 kamon na rukávech, hroudníku a zadní části kimono
  • Furisode (振袖) = to lze přeložit jako :-D houpající se rukávy, je to formální kimono pro neprovdané ženy, jak už jsem říkala na začátku
  • Irotomesode (色留袖) = je vzorované pouze po obvodu pasu
  • Homongi (訪問着) = doslovný púřeklad je hostující opotřebení, je význačné svými vzory, které splývají přes ramena, švy a rukávy, mohou být nošena ženami vdanými, ale i nezadanými
  • Tsukesage (付け下げ) = je "výrazné" tím, že má malé množství vzorů.
  • Iromuji (色無地) = na čajové obřady, může být vrozované, ale motiv není barevný
  • Komon (小紋) = kimono pro každodenní nošení
  • Uchikake = to je kimono pro nevěstu
  • Susohiki = kimono pro geishu
PÁNSKÉ KIMONO
Je jednodušší, obvykle se skládá z 5ti kusů, bez obuvi. Pánské kimono má dlouhé rukávy, které jsopu připojeny k hlavní části kimona. Je tmavší a utlumenějších barev → černá, tmavě modrá, zelená, hnmedá a nebo společně.
Nejformálůnější kimono je obyčejné černé s 5ti kamon na hrudníku, ramen a z5.. méně formálnější jsou tři kamon s kombinaci s bílou.
Zdroje:

Japonská móda

8. června 2008 v 17:31 | Yoshííí♥
Japonsko začala napodobovat západní módu v 19.století. Do začátku 21.století vznikl styl, který se nazývá "street fashion". Toto módní označení nositel používá, když si sám upravuje oblečení s přijetím současné módy a s tím kombinuje různé nové trendy.
V současné době v Japonsku existuje spousta módních stylů, které se skládají z tradičních(místích) a zahraniční labely. Některé tyto styly jsou extrémní a avangardní. Vzestup a pád těchto módních trendů zaznamenává Shoichi Aoki od r.1997.
V poslední době japonský hip-hop, který byl už dávno ja Tokijské scéně, si získává stále větší popularitu. Popularita hudby je tak velká, že mládež v Japonsku napodobuje své oblíbené hvězdy a obléká se v jejich stylu. Ztmavšují si pokožku, oblékají si větší velikosti oblečení apod. Mladí japonci jsou přesvědčeni, že když jsou tmavší, tak je jejich svoboda svobodnější a jejich projev už není japonský. Proto myšlenka na tmavší kůži podobně jako další americké hip-hop star nebo etnické skupiny může zdát jako výstřelek, ale tato subkultura, černý obličej, nastavuje cestu pro další módní směry, které vznikají v důsledku hip hop.

Cosplay (コスプレ "cosupure")

8. června 2008 v 17:30 | Yoshííí♥
Cosplay, nebo-li kontrakce anglického slova "kroj" a "hrát". Je to japonský styl oblékání, který zahrnuje prvky:
  • manga
  • anime
  • tokusatsu
  • video hry
  • japonské živé scény z TV show
  • fantasy film
  • japonské popové skupiny
Takže zjednodušeně řečenou, ty co se oblékají ve stylu cosplay nosí na sobě kostým.
V Japonsku je cosplay velmi oblíbený styl. Mladí Japonci si vytvářejí svě vlastní kostými a přihlašují se s nimi do soutěží, chodí na různé srazy a své fotografie zveřejňují na internetu.
Cosplay world:
Cosplay je možno vidět na různých veřejných akcích, například ve videohernách, nočních klubech, zábavných parcích, v Harajuku v Tokiu, ...
Dokonce v r.1998 v okrsku Akihabara v Tokiu speciálně pro tyto fanoušky vzniklo velké množství restaurací, kaváren, které se specializovali pouze na klientelu cosplay. Servírky v těchto zařízeních nosí slušivé kostýmky z anime (kostým "služka" je nejvíce populární). Tyto kavárny získaly pojmenování "Maid caffe".
Japonka v kostýmu → Akihabara, Tokio
Nejvýznamější akcí pro fanoušky cosplay je akce s názvem: Comiket (dojinshi trh). Konná se v létě a na podzim a láká zejména příznivce manga otaku a mnoho tisíc cosplayers, kteří se shromaždují na střeše výstavního centra.
Cosplay trendy:
Nedávný rozvoj cosplay trendů dosáhl i toho, že se japonští fanoušci stylu nedrží už jen japonských trendů, ale rozvíjí se tzv. NE-japonské trendy. Inspiraci našli ve filmech jako jsou například:
  • Matrix
  • Star Wars
  • Pan Prstenu
  • Harry Potter (Draco Malfoj je asi nejpopulárnější postava)
Cosplay a sexuální průmysl:
Kostými cosplay se často využívají sexuální účely. Například školačka nosí kostým před nebo během sexu, což se pak nazývá seifuku cosplay (制服コスプレ). A mnoho japonců miluje hotely, kde nabízejí kostýmy pronájem.

V japonské sexuálním průmyslu jsou sex kluby, které se specializují na sexuální cosplay. Jsou oblíbené kostýmy → školaček, zdravotních sester, policajtek, atd.
Mezinárodní cosplay:
Cosplay se šíří i do jiných částí Asie dokonce i po celém světě.
Cosplay ve Spojených státech a Evropě liší od japonské cosplay kultury v některých bodech. Cosplay Star Trek, Star Wars, ostatní sci-fi světy, renesanční-era znaky, historické (např. občanské války, různých bitev), zejména sci-fi, jsou daleko více populární na Západě než v Japonsku. Případně, některé kostýmy, na které by mohlo být pohlíženo jako na vulgární(jako nacistické uniformy) může být viděno jen na akcích v Japonsku.

Západní cosplayers jsou stereotypické až nevhodné. Znaky, které kostými mají se snaží napodobit ty originální z Japonska, ale někdy až vtipné, co některý Američan či Evropan splodí:). Problémy s cosplay anime a manga znaky je ten, že tyto znaky obecně nemají tělesné proporce, takže se dají jen velmi nesnadno napodobot(např. neuvěřitelně dlouhé nohy, velké svaly nebo obří ňadra), a pak nastává debata mezi fanoušky o tom, zda-li jsou znaky důležité.

Snad se Vám článek líbil.. Můžete zahlasovat v anketě, děkuji moc.

Tabi

16. června 2007 v 23:15 | Yoshiko Okatama
Tabi jsou tradiční japonské ponožky. Sahají nad kotníky a mají mezeru mezi palcem a ostatními prsty. Nosí je muži i ženy společně s tradiční obuví zóri, geta apod. Tabi jsou také neodmyslitelně spojeny s tradičním japonským oblečením - kimonem a dalšími wafuku.
Nejběžnější barva tabi je bílá - bílé tabi se nosí při formálních příležitostech jako je např. čajový obřad. Muži někdy nosí modré nebo černé cestovní tabi. Vyrábějí se i vzorované a barevné tabi, které nosí nejčastěji ženy, ale v poslední době si získávají popularitu i mezi muži.
Stavební dělníci, farmáři, zahradníci, rikšové a další dělníci často nosí speciální typ tabi zvaný džika-tabi. Vyrábí se z pevnějšího materiálu a někdy mívají gumové podrážky, džika-tabi se podobají botám a slouží spíše jako obuv "naven" než ponožky. Stejně jako ostatní tabi mají i džika-tabi oddělený palec a mohou se proto nosit s tradiční páskovou obuví (pásek je uchycen mezi palec a ostatní prsty). Autorem džika-tabi je Šódžiró Išibaši zakladatel výrobce pneumatik Bridgestone Corporation.
Na rozdíl od ponožek, které jsou elastické a těsně přiléhají k noze, tabi jsou ušité z látkových dílů nastříhaných podle daného střihu. V zadní části jsou otevřené a po nazutí se vzadu zapínají.

Sérá fuku

16. června 2007 v 23:09 | Yoshiko Okatama
Sérá fuku (セーラー服; sérá-fuku, někdy také nazývaná sailor fuku) je japonská dívčí školní uniforma, kterou nosí studentky vyšších základních a středních škol. Poprvé byla zavedena v roce 1921 ředitelkou školy Fukuoka-džo-gakuin (福岡女学院) Elizabeth Leeovou. Ta měla zkušenosti se školními uniformami z doby svého pobytu ve Velké Británii jako výměnná studentka, a to ovlivnilo návrh nových uniforem, které byly navrženy podle vzoru uniforem používaných britským Královským námořnictvem v té době. Japonský název sérá fuku znamená námořnický oblek - první slovo (sérá) je přejatý anglický výraz sailor (námořník) s japonskou výslovností a druhé slovo (fuku) je obecný japonský výraz pro oblek či šaty.
Význam v kultuře
Sérá fuku má pro bývalé studentky nádech nostalgie a často jim připomíná poměrně bezstarostné mládí. Napodobeniny sérá fuku, které jsou populárním kostýmem o svátku Halloween a při dalších příležitostech (párty ap.), se prodávají v obchodech po celém Japonsku.
Školní uniformy jsou také populárním fetišistickým předmětem. Použité sérá fuku se prodávají v speciálních obchodech (tzv. burusera), byť v posledních letech je díky novým zákonům tento prodej velmi ztížen.
Uniforma je obecně teenagery považována za symbol konformity, a tak jejími úpravami některé odvážnější studentky vyjadřují svou individualitu. Mezi nejčastější úpravy patří prodlužování nebo zkracování sukně, vyhrnování rukávů, nenošení stužek, zakrývání nášivek a odznaků límcem atd. V minulosti nosili křiklavé sérá fuku členky některých japonských motorkářských gangů bósózoku.
Sérá fuku a školní uniformy obecně hrají velkou roli v otaku kultuře a japonském sexuálním kánonu, o čemž svědčí obrovské množství postav oblečených ve školních uniformách v anime, manga a dódžinši.

Loose socks

16. června 2007 v 23:03 | Yoshiko Okatama
Loose socks je druh ponožek, který je populární mezi náctiletými japonskými dívkami.
Jsou skoro vždy bílé a velmi dlouhé, v některých případech až dva metry. Obvykle se nosí pod koleny a aby nesklouzly ještě níž lepí se speciálním lepidlem (tzv. "socks glue" nebo také "sock touch") přímo na pokožku.
Středoškolačky často nosí tyto ponožky společně s předepsanou školní uniformou sérá fuku. Některé školy to ale zakazují, a tak se dívky převlékají do těchto ponožek vždy, když opouštějí půdu školy. Nošení loose socks se začíná šířit i mezi žákyněmi některých základních škol.
V Japonsku jsou "loose socks" módní od poloviny 90. let minulého století.

Gakuran / cume-eri

16. června 2007 v 23:00 | Yoshiko Okatama
Gakuran nebo též cume-eri je kabát, který je součástí japonské chlapecké školní uniformy.
Klasický Gakuran má vysoký, pevný límec spolu s výraznými mosaznými knoflíky, které obvykle nesou znak dané školy. Uniforma má buď černou nebo tmavě modrou barvu.
Japonské školní uniformy se objevily před koncem 19. století. Byly inspirovány pruskými vojenskými uniformami. Podobné uniformy také nosily školáci v Jižní Koreji a Číně před rokem 1949.
Kabát by se měl správně nosit s upraveným límcem a se zapnutými knoflíky. Kdo jej nosí buď s rozepnutým límcem nebo knoflíky, dostává nálepku "špatného hocha", což je často vidět v anime a manga. Druhý knoflík odshora se obvykle dává dívce, která má chlapce ráda, a tento akt je považován za výraz lásky. Ostatní knoflíky se mohou darovat v případě, že o ně žádá více než jedna dívka.
Chlapecký oblek mohou nosit i dívky, které tak chtějí dosáhnout originality a stylu. Samozřejmě, že jej mohou obléknout pouze mimo školu. Na školních pozemcích musí dívky nosit sérá fuku, dívčí uniformu.

Japonská obuv

16. června 2007 v 22:56 | Yoshiko Okatama
Geta je druh tradiční japonské obuvi, která připomíná kombinaci dřeváků a sandálů. Dřevěná podešev je vyvýšena pomocí dvou "zubů" které jsou při chůzi zdrojem charakteristického zvuku karankoron. Geta je k noze připevněna dvěma pásky, které procházejí mezerou mezi palcem a ostatními prsty. Často se nosí v kombinaci s tabi a tradičním japonským oblečením (kimono, jukata ap.).
Zóri jsou japonské páskové sandály vyráběné z rýžové slámy (případně slámy jiných rostlin), lakovaného dřeva nebo (stále častěji) syntetických materiálů. Zóri jsou velmi podobné sandálům v Česku známých jako "vietnamky", které se poprvé objevily po druhé světové válce na Novém Zélandu, Austrálii a ve Spojených státech jako plastová napodobenina tradiční japonské obuvi.
Jako všechny japonské sandály dovoluje i zóri vzduchu volně cirkulovat kolem nohy, což je vlastnost, která je velmi důležitá ve vlhkém japonském klimatu.
Tradiční zóri jsou k vidění nejčastěji v kombinaci s tradičním oblečením. V létě se ale spíš běžně setkáme s moderními verzemi zóri.
Waradži jsou japonské sandály zhotovované ze svazků slámy. V minulosti byly nejběžnějším typem obuvi obyčejných lidí. Dnes je nosí někteří tradicionalističtí buddhističtí mniši.
 
 

Reklama