!NA BLOGU JIŽ NEMÁM V PLÁNU PRACOVAT. NĚKTERÉ ČLÁNKY SE PŘESUNOU NA MŮJ DRUHÝ BLOG - NESCIO!

Yakuza: Zločinecká organizace s tradicí

20. července 2007 v 0:39 | Yoshiko Okatama |  Japonsko
Japonská mafie je společností prorostlá tak, že pokud by ze dne na den přestala existovat, hrozilo by možná japonské ekonomice zhroucení. Yakuza dnes nosí oblek a manažerský kufřík.

Neony ozářená rušná tokijská čtvrť Kabuki-cho, soukromý klub pro uzavřenou společnost, muži v tmavých oblecích s proužkem. Popíjejí, kouří a hrají karty. Jedna skupinka o něčem rozčileně diskutuje, pár dalších napomádovaných nebo japonských frajerů se sebejistým úsměvem donchuána něco vypráví "holkám pro potěšení", které ve svých pestrých šatech zdobí místnost jako odpadky louku po skončení festivalu. Tento podezřele světský klub je v prvním patře nízké budovy, kam doléhá neustávající řinkot desítek automatů pachinko z herny v přízemí. Japonská národní zábava pachinko je něco mezi vertikálním pinballem a výherními automaty. Do stroje svrchu hodíte lesklé kovové kuličky a sledujete, jak protékají dolů bludištěm a při troše štěstí se zatoulají do některé z jamek. Výhra je lákavá: další kuličky.
Nahoře v klubu sedí u stolu v rohu starší zamračený týpek obklopený pěti šesti mladými společníky, kteří na každé jeho přání reagují servilní úklonou a monotónním "Hai!" (Ano). Přísný děda má po každém boku jednu čtrnáctiletou slečnu ve školní plisované sukýnce, bílé blůzce a podkolenkách. Pokaždé když něco mrzutě zavrčí, školačky si dají ruce přes pusu a s nakrčenými nosíky se začnou chichotat. Ruch v místnosti přehluší burácení motorky dole na ulici. Náhle ztichne. O chvilku později se ve dveřích objeví mladík v kožené kombinéze a se skloněnou hlavou. V klubu je rázem ticho, jako když umřel doktor Štrosmajer. Mladík vážně dojde ke stolu staršího mrzouta.
Beze slova před něj oběma rukama položí bílý neforemný balíček. Jeho levý malík zdobí bakule obvazu. Stařík pohlédne s výrazem učitelky, která nenašla jedinou chybu v diktátu, nejdřív na balíček a potom na mladíkův obvaz. Chvíli napětí ukončí tím, že přikývne, a aniž by dáreček rozbalil, přikáže jednomu členu své družiny, aby jej někam vyhodil. Nikdo z přítomných nemá o jeho obsahu pochyb: je to useknutý poslední článek mladíkova malíčku. Dárek je vyjádřením jeho žádosti o omluvu. Malíčky nebo i víc prstů chybí v místnosti několika mužům. Všichni jsou příslušníky yakuzy - japonské mafie.

Se svými zhruba 100 000 členy je dnes yakuza jednou z největších zločineckých organizací na světě. Jejím tradičním centrem je japonské Kóbe, kde také sídlí Jamaguči-gumi, nejpočetnější skupina yakuzy. Teprve druhý největší klan, Inagawa-kai, ovládá podsvětí Tokia. V čele každého z asi 3000 klanů stojí oyabun, tedy otec. Na rozdíl například od italské mafie postavené na rodové příslušnosti je oyabun volený svojí skupinou, do níž jsou jako novici přijímáni kobunové (fiktivní synové). Všichni členové klanu vykazují oyabunovi absolutní poslušnost a on jim za to poskytuje ochranu a vedení. "Yakuza byla vždy šancí pro lidi z kraje společnosti, pro ty, kteří se chtěli vymanit z přísných společenských mantinelů - například pro lidi, co zpracovávali kůži a maso, a tak jimi společnost opovrhovala," řekl mi japanolog Jiří Kvasnička.
V yakuze našli uplatnění korejští přistěhovalci, muži s kriminální minulostí i děti ulice. Doba strávená ve vězení je pro členy yakuzy stejně dobrou vizitkou jako pro manažery studium na prestižní zahraniční univerzitě. "Japonská společnost totiž byla a v jistém smyslu dodnes zůstává téměř kastovní," vysvětluje Kvasnička. Členové yakuzy ovšem nálepku vyvrhelů nesou pyšně. Samotné slovo ya-ku-za odráží jejich image vyděděnců ze společnosti. "Ya" znamená 8, "ku" znamená 9 a "za" (původně "sa") 3, což jsou čísla, jejichž součet dává 20. Dvacítka v jedné staré karetní hazardní hře značila prohru, byla neužitečná. A tak se začali označovat i bakuto - hazardní hráči. Výlupkové, kteří nezapadají do společnosti a nemají pro ni žádný význam. Yakuza sama se ráda vidí jako nástupce válečnické elity samurajů.
Tito machi-yakko (městští služebníci) na konci 17. století bránili počestné občany proti roninům - potulným samurajům, kteří se náhle ocitli bez pána a tedy bez zaměstnání. A tak z nedostatku jiné činnosti terorizovali a zabíjeli lidi pro potěšení. Ke zmíněným bakuto, kteří vytvořili dokonalou zločineckou organizaci s propracovanou strukturou, se časem přidaly ještě další "stavy" yakuzy: tekiya (pouliční obchodníci), gurentai (zabijáci a překupníci) a nově ještě bosozuku (členové motorkářských gangů). Existence předposledně jmenovaných spadá do doby okupace Japonska po druhé světové válce, kdy si Američané prozíravě uvědomili, že ovládat Japonsko bez spojení s yakuzou nejde, a tak začali společnými silami budovat černý trh s alkoholem a nedostatkovým zbožím.
Ve stylu Al Caponeho se členové yakuzy zhlédli nejen pokud jde o způsob podnikání, ale i o vzhled. Dlouhé meče vyměnili za pistole, tradiční samurajský oděv za černý oblek, naleštěné boty, bílou košili a černé brýle. Příslušnost k jednotlivým klanům nevyjadřovali jen logem hrdě umístěným nad vchodem do podniku ovládaného tou kterou skupinou či na svojí vizitce. Až půjdete v Japonsku do veřejných lázní zvaných onsen a vzpamatujete se z šoku, s jak malinkými penisky si musí Japonci vystačit, hned druhou věcí, které si všimnete, bude složité umělecké tetování některých mužů. Svlečený člen yakuzy vypadá jako chlápek v dlouhém prádle zdobeném draky, květinami či přírodními scenériemi a samozřejmě motivem spjatým s vlastním gangem.
O dalším podpisu yakuzy na tělech svých členů - usekávání posledních článků malíčků - už byla řeč. Teď ještě doplním, že se tenhle zvláštní způsob práce s tělem nazývá yubitsume a vznikl rovněž za časů původních bakuto. Když gambler nedokázal splatit dluh, musel se takto zmrzačit před svým věřitelem. Nejenže byl pak poznamenaný společensky, ale byla tím oslabena jeho schopnost bojovat. Při správném uchopení samurajského meče katana je totiž právě malíček nejsilnějším prstem. Když oyabun mlčky podá svému kobunovi bílou šňůrku (na zastavení krvácení) a velký ostrý nůž, je provinilci jasné, že pánovi nemá jít natrhat a uvít kytici růží.
Do portfolia podnikání yakuzy tradičně patřily typické obory organizovaného zločinu: hazard, drogy, prostituce, obchod se zbraněmi, lichva či vymáhání poplatků za fiktivní ochranu. Yakuza se specializuje na distribuci amfetaminu, který vyráběla japonská vláda během druhé světové války jako drogu pro letce. Dalším z pilířů jejího byznysu je podnikání v oblasti sexu, čímž yakuza uspokojuje divokou stránku upjatých japonských manažerů a úředníků. Z Evropy a Ameriky pašuje yakuza tuny pornografických filmů a časopisů. Chorobné touze Japonců po školačkách zase dokáže vyhovět importem nechtěných děvčátek z Číny, které jsou jakožto přebytek výsledkem čínské politiky jednoho dítěte.
Čína ovšem není jejím jediným zdrojem mladých prostitutek. V chapadlech yakuzy ročně uvíznou tisíce dívek z Thajska, Koreje a Filipín. Děvčátka buď nalítnou jednomu z "vyhledávačů talentů" a vdají se za něj (a den po svatbě s překvapením zjistí, že je místo sladkého manželství s uhlazeným elegánem čeká kariéra prostitutky nebo v lepším případě striptérky), nebo prostě nemají na splacení dluhu za letenku a doufají, že šlapání chodníku je jen dočasné a rychlé řešení jejich situace.

S ekonomikou a politikou Japonska je dnes yakuza spjatá velmi intimně. Brzy se jí podařilo proniknout téměř do všech sektorů ekonomiky včetně stavebnictví a nemovitostí, dopravy, bezpečnostních agentur a dokonce i nemocnic. V období ekonomického boomu Japonska v osmdesátých letech vyhlásily japonské banky, že budou půjčovat každému, bez ohledu na jeho zázemí a minulost. Manabu Miyazaki, syn bývalého šéfa yakuzy, ve své knize Toppa Mono uvádí, že yakuza tehdy zavětřila příležitost přetransformovat se v seriózní byznys. Vypůjčené peníze pak prostřednictvím neexistujících subjektů investovala do akcií. Japonští brokeři odhadují, že v akciích japonských firem je 3,6 miliardy dolarů investovaných yakuzou. Rovněž bankovní sektor je v rozsáhlé míře propletený s podsvětím.
Jedním z nejkřiklavějších případů je ten, kdy byl předseda představenstva i u nás proslavené banky Nomura donucen přiznat, že Nomura Securities spolu s Nikko Securities půjčila zhruba 300 milionů dolarů Susumu Ishiimu, který stál do roku 1991 v čele druhého největšího syndikátu yakuzy - Inagawa-kai - a byl považován za kmotra kmotrů japonského podsvětí. Do značné míry závisí na yakuze i japonské stavebnictví. Ta si totiž vždycky dokázala najít cesty, jak tento obor, trpící nedostatkem pracovní síly, načerno zásobit přistěhovalci.
Dalším typem odborníka, jaký může yakuza ekonomice nabídnout, se stal sokaiya - akcionář-vyděrač. Princip jeho práce je jednoduchý: yakuza nakoupí menší balík akcií firmy a tím získá možnost vyslat sokaiyu na shromáždění akcionářů. S tím, že pokud společnost yakuze nezaplatí, bude sokaiya na shromáždění akcionářům vyprávět o daňových únicích, tajných milenkách, znečišťování ovzduší či riskantních investicích. Takhle elegantně dokáží mafiáni položit správní radu na lopatky.

Rok 1992 yakuze totálně změnil život. Japonská vláda prosadila zákon zvaný boryokudan (zločinci), kterým zakázala činnost skupin, jež sdružovaly víc než určité procento členů se záznamem v trestním rejstříku či sklony k násilí nebo se zabývaly aktivitami jako vybírání výpalného či lichva - což je vymezení, jehož parametry yakuza do puntíku splňuje. V gangsterech se ovšem okamžitě vzpěnila samurajská krev a s odvoláním na svoji slavnou minulost ochránců lidu odmítali nespravedlivé a urážlivé označení "zločinec". Nejsilnější a nejpočetnější skupina yakuzy - Jamaguči-gumi - slovy svého šéfa prohlásila:
"Duchem naší organizace je pomáhat slabým a bojovat proti zlu! Nedávno jsme poslali příspěvek obětem zemětřesení v Hanshinu!" Není také tajemstvím, že tato organizace podporuje vládní politickou stranu LDP. Jiné skupiny brzy pochopily, že proti zákonu nic nezmohou, a jednoduše sundaly vývěsní štíty ze svých podniků a vytiskly nové vizitky, tentokrát bez log příslušných gangů. Image gangsterů vyměnila většina skupin za image byznysmenů, politiků či církevních hodnostářů. Podle některých odhadů dnes třetina členů yakuzy nosí oblek a manažerský kufřík. Na rozdíl od americké mafie je yakuzu možno na vlastní přání opustit.
Odchod z yakuzy není ničím neobvyklým, některé japonské společnosti dokonce pro bývalé členy nabízejí rehabilitační programy. Existují i salony, které se specializují na výrobu umělých malíčků - s takovou protézou je hledání nové práce a přátel přece jen snadnější. Nový život může znamenat obrat o sto osmdesát stupňů: "Své tetování a chybějící malíčky sice pociťuji jako handicap, Ježíš mi ale ukázal cestu a já teď k němu chci přivést i další lidi," říká kněz Hiroyuki Suzuki, bývalý zločinec, gambler a člen yakuzy.
Jak často se dnes s yakuzou setká obyčejný Japonec? Kamarád, který již několik let žije v Japonsku, mi řekl, že chlapíků, kteří patří nebo patřili k yakuze, zná několik, ať už je to majitel tetovacího salonu pár ulic od jeho bytu, nebo otec jeho kamaráda z Kóbe, proslulého střediska yakuzy. Také Jiří Kvasnička, který v Japonsku pobýval, se s "týpky bez malíčku" setkal: "V tokijské čtvrti Kabuki-cho, kde je yakuzou kontrolováno všechno, od hospod přes herny a nevěstince, lze na ulicích vidět nejrůznější týpky, většinou ale jenom pěšáky, oblečené do levných teplákových souprav, s velkým břichem, účesem z osmdesátých let a v létě s bílým ručníkem kolem hlavy.
V Odaibe, jiné čtvrti Tokia, se zase můžete setkat s mladými Japonci, jak svlečení do půl těla vystavují yakuza tetování a frajeří v drahých kárách. Jsou to nejspíš bývalí bosozuku, kluci, kteří jezdí na motorkách, rvou se navzájem mezi partami a občas pro zábavu zabijí nějakého bezdomovce," popisuje Kvasnička "temnou síť podsvětí". Tvrdí také, že Japonci nazírají na yakuzu spíše jako na problém a zločin. Vypadá to, že organizace, která se stále snaží prezentovat jako nositelka tradičních samurajských hodnot, nezvládá v poslední době vlastní PR. A přitom když jsem se mého v Japonsku žijícího kamaráda ptala, jak běžné je dnes být členem yakuzy, řekl mi: "Asi jako u nás být členem ODS nebo ČSSD..."
Zdroj: TADY
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Sora Sora | Web | 20. července 2007 v 2:41 | Reagovat

Takto by som sa nedala potetovat

2 ByNemesis ByNemesis | E-mail | Web | 20. července 2007 v 12:01 | Reagovat

http://bynemesis.blog.cz/0707/vote-for-me

3 Yoshiko - majitelka stránky... Yoshiko - majitelka stránky... | 20. července 2007 v 15:24 | Reagovat

Sora: to já také ne...:-D

4 Dante Dante | 21. července 2007 v 0:37 | Reagovat

Mmm..že bych se přidal do rodiny?

5 Jejka Jejka | 21. července 2007 v 20:56 | Reagovat

Je to pěkný, ale moc. Jeden znak by mi stačil. Třeba ANBU :)

6 Toaster Mar Toaster Mar | Web | 22. července 2007 v 10:47 | Reagovat

hjuu to sou vlastne ty bez prstu ze jo?jak jim dycky ufiknou prst...teda aspon sem to cetla....

7 serafX serafX | Web | 30. června 2008 v 13:49 | Reagovat

Zajímavé, zajímavé.

8 ... ... | 17. ledna 2009 v 22:57 | Reagovat

fakt moc good článek . chtěl sem letět do Japonska ale radši se na to vyseru nebo se mi ještě něco stane :D

9 Roman Roman | E-mail | 18. prosince 2009 v 11:08 | Reagovat

Takhle by to mělo chodit i v Česku... :-)

10 Satoshi-Kun Satoshi-Kun | 4. června 2010 v 14:28 | Reagovat

To im jebe? Ked nepojde do toho klanu - smrť... a ked pojde- minus prst... Tak toto som si o Japoncoch nemislel

11 Michael Michael | E-mail | 6. května 2012 v 2:40 | Reagovat

četl jsem plno komentářů ale každej jen kdyby co kdyby o čm to je mě by spíš zajímalo jestli by členové yakuza přijali do rodiny mě jako čecha což bych byl rád nebo by jsme měli založit svojí stranu když vláda je neschopná?

12 LADISLAV HRUŠÁK,JR LADISLAV HRUŠÁK,JR | E-mail | 14. září 2013 v 9:36 | Reagovat

GUT MOLING MISTŘE I AM: LADIK ORYGYNALES NOV KRAL I AM...LAV YOU PLANET ZEM, PLEAS UČIT BOJOVAT,PLEAS CONTACTIONS: PRAGUE9-HOSTEL CENTRUM,COAST : CZECH REPUBLIKA...I LAV YOU TYBET,I LAV YOU VAŠE BOJOVÉ UMĚNÍ.PLEAS MOC PROSIT VY MNE NAUČIT BOJOVÉ UMĚNÍ.MĚ MOC NATO ZALEŽET. I  LAV YOU TYBET TRADICIONS.MNE VELKOU CTI NAVŠTÍVIT TYBET. PLEAS UČIT 7
PĚSTÍ...BOJ.I MOC VÁS PROSIT.TENK YOU:
I POZDRAVOVAT SHAULYN MYSTRY. VY MNE ZACHRÁNIT ŽIVOT. TENK YOU...LADIK

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.